Námluvy

Minulý týden se začali dít věci-jelikož Agátka začala letošní zimu hárat o trošičku dřív než běžně a máme doma ještě další zvěřinec a dvě děti,měli jsme najednou dva dny na rozmístění zvířat a dětí k příbuzným a ke známým/nikdo je nechtěl všechny najednou-nechápu pročJ)a vydali jsme se s Agátkou za ženichem.Po 13hodinách cesty jsme dorazili a jaké bylo naše překvapení,když Agáta odmítla s ženichem komunikovat a dost nemile na něho vrčela a několikrát se po něm ohnala.Naštěstí asi po hodině jí odmítání přestalo bavit a usoudila,že když už se jelo tak daleko,že přece jen se nechá od Deniska přemluvit a svatba tedy proběhne.Takže krytí proběhlo nakonec v klidu.Druhý den jsme na cestu ještě jako další společnici do auta vyfasovali malou špringřici/samozřejmě po předchozí domluvě/.U chovatelky to byla pěkná dračice,tak jsme měli dost obavy z cesty.Ale malá se předvedla jako velmi přizpůsobivá a až na hranice cestu prospala/na venčících a občerstvujících zastávkách se vždy způsobně napila,vyčůrala a pak zase spinkala/.Po přejezdu hranic usoudila,že hodná byla už dostatečně a že je na čase předvést svou akční povahu-nejvíc se jí líbil kabel od napáječky k navigaci a snažila se vehementně ho rozkouskovat,což se jí nepovedlo,ale jen výměnou za zip na mém kabátě.Za tu cestu jsem si jí oblíbila a tak mi celkem smutno,když jsme jí předávali nové majitelce.No jak opravdu dopadlo krytí,zjistíme tak za měsíc,tak nám držte všechny palce,ať nějaké to miminko se narodí.Na závěr musíme poděkovat za povzbudivé sms a rodině od Deniska za trpělivost a pohostinnost.